Petr Krejčí,fotograf,portét,fotokurzy,fotograf praha,fotografie,prodej fotografií,akty,aukce
V   českém   fotografickém   světě   je   Petr   Krejčí   zajímavým   úkazem.   Je   autodidakt.   Fotografuje již   27   let.   Jeho   fotografie   znají   na   řadě   velmi   atraktivních   a   ve   světě   fotografie   i   důležitých místech,   byly   totiž   prezentovány   v   městech   jako   jsou   Houston,   Hong   Kong,   Singapur, Macau,   Ósaka, Antwerpy,   Soul,Bejrút,   Basilej   nebo   Lublaň.   Úspěšné   skupinové   výstavy   se zúčastnil   například   v   Kapském   Městě.   Jeho   záběry   vídají   čtenáři   takových   medií,   jako britský      the   Guardian   ,   francouzský   Le   Monde   čí   módní   Vogue.   V      Čechách   používají   jeho záběry    Česká    televize,    České    dráhy    nebo    Ústřední    automotoklub.    Spolupracuje    se surrealistickou   revue   Analogon    a   nakladatelstvím   Paseka.    Dlouhodobě   buduje   fotografické portfolio    jazzové   klavíristce   Kristina   Barta .   Vytříbenost   jeho   komerčních   fotografií   pak   znají zákazníci   světových   značek   jako   Lacoste,   Loewe,   Lee   Cooper      nebo   Zara.   Galeristka Salzmannová    v    americkém    Seattlu    na    Krejčího    nedá    dopustit    –    zastupuje    nadšené sběratele,    kteří    Krejčího    umělecké    fotografie    kupují    přímo    v    sériích.    Časové    a    tvůrčí zaneprázdnění   Petra   Krejčího   je   nesmírné   –   a      to   je   důvod,   proč   poznáváme   zajímavou   a dodnes    i    intimní    tvůrčí    tvář    Petra    Krejčího    v    Čechách    až    nyní.    Na    výstavě    kterou pojmenoval   Tactilis   se   nám   autor   otevírá   zcela   jiným   způsobem.   Opouštíme   nablýskaný svět   zakázkových   dokonalých   fotografií,   vyprávějících   lákavé   příběhy,   inspirující   spotřebu. Vidíme   práce   muže,   který   se   ve   svém   soukromí   inspiruje   filmy   Pavla   Juráčka   a   Jana Švankmajera.    Přitahuje    jej    reálný    svět,    zcela    odlišný    od    barevného    lesku    špičkové komerční    spotřeby.    Studuje    Heideggera    a    Freuda    přemýšlí    o    jeho    zásadním    vlivu    na filosofické   pojmosloví   našeho   současného   světa.   Krejčí   průběžně   získává   rozpoznatelný rukopis   svých   fotografií. A   to   při   Krejčího   rozsáhlém   tematickém   záběru   a   mohutné   produkci není      jednoduché.   Není   mnoho   tvůrců,   kteří   se   dokáží   plně   a   kvalitně   pohybovat   a   pracovat ve   dvou   zcela   odvrácených   světech.   Krejčí   ten   dar   má   –   prohlubuje   jej   a   je   příjemné konstatovat,   že   tento   způsob   tvorby   a   práce   nezanechává   žádnou   zápornou   stopu   na výsledcích.   Naopak   –   dá   se   říci,   že   oba   světy   tvůrce   svými   odlišnými   způsoby   obohacují   a rozšiřují   jeho   tvůrčí   záběr.   S   tím   jde   ruku   v   ruce   i   vysoká   kvalita   zpracování,   což   je   vlastně   u fotografa   formátu   Petra   Krejčího   samozřejmé.   Inspiruje      ho   podzimní   počasí,   prázdné   ulice, deštivá    městská    krajina.    Tuto    podzimní    a    zimní,    zdánlivě    lehce    melancholickou        tvář našeho   žití   miluje.   Zpracovává      ji   ve   svých   kvalitních   sériích   černobílých   záběrů.   Zná   krásu kulatých    nároží,    ochozů,    schodišť.    Přibližuje    nám    imaginativní    kouzlo    lidského    těla, městské   krajiny,   poezii   zašlých   zákoutí,   náhodných   zkratkovitých   dějů,   improvizovaných      i připravených    portrétů    přátel,    osobností,    obyčejných    dvojic,    lidí    zmámených    alkoholem, politiků.   Potkáme   na   nich   smutek   bezdomovců   na   straně   jedné   i   rozzářené   vítání   nového dětskýma   očima.   Nad   některými   sériemi   můžeme   přemýšlet   o   tváři   New   Yorku,   viděnou těmi   nejlepšími   tamními      fotografy   čtyřicátých   let,   jiné   záběry   svojí   až   surreálnou   krásou připomínají   bohatou   českou   fotografickou   školu,   počínající   na   šedých   stránkách   krize   let třicátých.    Používá    je    jako    účastníky    malých    dobrodružství,    která    snímá    s    naprosto suverénní   kvalitou   a   vcítěním.   Tento   jeho   svět   má   jasný   a   logický   šedo   a   černobílý   nádech. V   něm,   daleko   od   hlučícího   davu,   plného   povrchní   posedlostí   spotřebou   a   barvou,   potkává zajímavé   lidi.   Hovoří   s   nimi,   vyptává   se   jich,   poznává   jejich   názory.   A   navíc   je   pro   nás fotografuje.   V   těchto   místech,   v   těchto   náladách   a   rozhovorech   se   vypořádává   s   pojmy   jako je   jsoucno.   Vnímá   nejistotu   naší   i   svojí   existence,   zajímají   jej   situace,   vedoucí   ke   změnám postojů.    Jeho    volná    tvorba    je    zásadním    kontrapunktem    k    oné,    která    jej    v    oficiálním pracovním    životě    samozřejmě    živí.    Umí    toto    napětí    zvládnout,    volná    tvorba    mu    dává energii,   nadhled,   odstup      a   (   logicky   )   paradoxně   i   jistotu   tvůrčí   svobody.   Krejčího   tvorba   je zastoupena v soukromých sbírkách v USA, Japonsku, Švýcarsku, Lucembursku a Israeli.
All images © Petr Krejčí.All rights reserved.
Autor     Výstavy     Fotografie-prodej     Kresby     Klienti     Kontakt

V  

českém  

fotografickém  

světě  

je  

Petr  

Krejčí  

zajímavým  

úkazem.  

Je  

autodidakt.

Fotografuje  

již  

27  

let.  

Jeho  

fotografie  

znají  

na  

řadě  

velmi  

atraktivních  

a  

ve  

světě

fotografie   

i   

důležitých   

místech,   

byly   

totiž   

prezentovány   

v   

městech   

jako   

jsou

Houston,   

Hong   

Kong,   

Singapur,   

Macau,   

Ósaka,  

Antwerpy,   

Soul,Bejrút,   

Basilej

nebo   

Lublaň.   

Úspěšné   

skupinové   

výstavy   

se   

zúčastnil   

například   

v   

Kapském

Městě.  

Jeho  

záběry  

vídají  

čtenáři  

takových

medií,    

jako    

britský    

    

the    

Guardian    

,

francouzský  

Le  

Monde  

čí  

módní  

Vogue.  

V  

 

Čechách    

používají    

jeho    

záběry    

Česká

televize,    

České    

dráhy    

nebo    

Ústřední

automotoklub.            

Spolupracuje            

se

surrealistickou       

revue       

Analogon       

a

nakladatelstvím       

Paseka

.       

Dlouhodobě

buduje      

fotografické      

portfolio      

jazzové

klavíristce  

Kristina  

Barta.

  

Vytříbenost  

jeho

komerčních   

fotografií   

pak   

znají   

zákazníci

světových   

značek   

jako   

Lacoste,   

Loewe,

Lee    

Cooper    

    

nebo    

Zara.    

Galeristka

Salzmannová    

v    

americkém    

Seattlu    

na

Krejčího     

nedá     

dopustit     

–     

zastupuje

nadšené  

sběratele,  

kteří  

Krejčího  

umělecké

fotografie  

kupují  

přímo  

v  

sériích.  

Časové  

a

tvůrčí    

zaneprázdnění    

Petra    

Krejčího    

je

nesmírné  

–  

a  

  

to  

je  

důvod,  

proč  

poznáváme

zajímavou   

a   

dodnes   

i   

intimní   

tvůrčí   

tvář

Petra   

Krejčího   

v   

Čechách   

až   

nyní.   

Na

výstavě  

kterou  

pojmenoval  

Tactilis  

se  

nám

autor    

otevírá    

zcela    

jiným    

způsobem.

Opouštíme   

nablýskaný   

svět   

zakázkových

dokonalých  

fotografií,  

vyprávějících  

lákavé

příběhy,  

inspirující  

spotřebu.  

Vidíme  

práce

muže,   

který   

se   

ve   

svém   

soukromí   

inspiruje   

filmy   

Pavla   

Juráčka

   

a   

Jana

Švankmajera

.  

Přitahuje  

jej  

reálný  

svět,  

zcela  

odlišný  

od  

barevného  

lesku  

špičkové

komerční  

spotřeby.  

Studuje  

Heideggera  

a  

Freuda  

přemýšlí  

o  

jeho  

zásadním  

vlivu

na   

filosofické   

pojmosloví   

našeho   

současného   

světa.   

Krejčí   

průběžně   

získává

rozpoznatelný  

rukopis  

svých  

fotografií.  

A  

to  

při  

Krejčího  

rozsáhlém  

tematickém

záběru  

a  

mohutné  

produkci  

není  

  

jednoduché.  

Není  

mnoho  

tvůrců,  

kteří  

se  

dokáží

plně  

a  

kvalitně  

pohybovat  

a  

pracovat  

ve  

dvou  

zcela  

odvrácených  

světech.  

Krejčí

ten  

dar  

má  

–  

prohlubuje  

jej  

a  

je  

příjemné  

konstatovat,  

že  

tento  

způsob  

tvorby  

a

práce  

nezanechává  

žádnou  

zápornou  

stopu  

na  

výsledcích.  

Naopak  

–  

dá  

se  

říci,  

že

oba  

světy  

tvůrce  

svými  

odlišnými  

způsoby  

obohacují  

a  

rozšiřují  

jeho  

tvůrčí  

záběr.

S  

tím  

jde  

ruku  

v  

ruce  

i  

vysoká  

kvalita  

zpracování,  

což  

je  

vlastně  

u  

fotografa

formátu  

Petra  

Krejčího  

samozřejmé.  

Inspiruje  

  

ho  

podzimní  

počasí,  

prázdné  

ulice,

deštivá  

městská  

krajina.  

Tuto  

podzimní  

a  

zimní,  

zdánlivě  

lehce  

melancholickou  

 

tvář  

našeho  

žití  

miluje.  

Zpracovává  

  

ji  

ve  

svých  

kvalitních  

sériích  

černobílých

záběrů.  

Zná  

krásu  

kulatých  

nároží,  

ochozů,  

schodišť.  

Přibližuje  

nám  

imaginativní

kouzlo    

lidského    

těla,    

městské    

krajiny,    

poezii    

zašlých    

zákoutí,    

náhodných

zkratkovitých  

dějů,  

improvizovaných  

  

i  

připravených  

portrétů  

přátel,  

osobností,

obyčejných  

dvojic,  

lidí  

zmámených  

alkoholem,  

politiků.  

Potkáme  

na  

nich  

smutek

bezdomovců  

na  

straně  

jedné  

i  

rozzářené  

vítání  

nového  

dětskýma  

očima.  

Nad

některými  

sériemi  

můžeme  

přemýšlet  

o  

tváři  

New  

Yorku,  

viděnou  

těmi  

nejlepšími

tamními   

   

fotografy   

čtyřicátých   

let,   

jiné   

záběry   

svojí   

až   

surreálnou   

krásou

připomínají  

bohatou  

českou  

fotografickou  

školu,  

počínající  

na  

šedých  

stránkách

krize  

let  

třicátých.  

Používá  

je  

jako  

účastníky  

malých  

dobrodružství,  

která  

snímá  

s

naprosto  

suverénní  

kvalitou  

a  

vcítěním.  

Tento  

jeho  

svět  

má  

jasný  

a  

logický  

šedo  

a

černobílý  

nádech.  

V  

něm,  

daleko  

od  

hlučícího  

davu,  

plného  

povrchní  

posedlostí

spotřebou  

a  

barvou,  

potkává  

zajímavé  

lidi.  

Hovoří  

s  

nimi,  

vyptává  

se  

jich,  

poznává

jejich  

názory.

A  

navíc  

je  

pro  

nás  

fotografuje.  

V  

těchto  

místech,  

v  

těchto  

náladách  

a

rozhovorech  

se  

vypořádává  

s  

pojmy  

jako  

je  

jsoucno.  

Vnímá  

nejistotu  

naší  

i  

svojí

existence,  

zajímají  

jej  

situace,  

vedoucí  

ke  

změnám  

postojů.  

Jeho  

volná  

tvorba  

je

zásadním    

kontrapunktem    

k    

oné,    

která    

jej    

v    

oficiálním    

pracovním    

životě

samozřejmě   

živí.   

Umí   

toto   

napětí   

zvládnout,   

volná   

tvorba   

mu   

dává   

energii,

nadhled,  

odstup  

  

a  

(  

logicky  

)  

paradoxně  

i  

jistotu  

tvůrčí  

svobody.  

Krejčího  

tvorba  

je

zastoupena  

v  

soukromých  

sbírkách  

v  

USA,  

Japonsku,  

Švýcarsku,  

Lucembursku  

a

Israeli.

All images © Petr Krejčí.All rights reserved.